Thutmose III. byl faraonem ve starověkém Egyptě
. Stal se jedním z nejvýznamnějších panovníků v celé historii této země. Vládl přibližně v letech 1479 př.n.l. - 1425 př.n.l..
Thutmose III. byl synem faraona Thutmose II., když v roce 1479 př. n. l. zemřel, stal se jeho syn králem, jen na první pohled. Ve skutečnosti za něj vládla jako regentka manželka zesnulého vladaře, Hatšepsut. Po 22 letech, kdy královna zemřela, se stal konečně králem celého Egypta. Ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsovet a její jméno smazával ze všech nápisů.
Různí panovníci
04.03.2003 14:21
Kleopatra
Kleopatra byla poslední královna z rodu Ptolemaiovců. Zakladatel tohoto rodu se v Egyptě usadil po rozpadu říše Alexandra Makedonského. Ptolemaiovci nutili Egypťanům vlastní jazyk a kulturu, ale oni sami se přizpůsobili zvykům faraonů.
Kleopatra VII. se narodila roku 69 př. n. l., a po vzoru egyptských faraonů se s ní roku 51 př. n. l. oženil její bratr Ptolemaios XII. Kleopatra, oproti pověstem, které o ní panují nebyla žádná kráska, ale měla určité kouzlo, kterým si získala přízeň římského vojevůdce a státníka Gaia Julia Caesara za jeho pobytu v Egyptě v letech 48 – 47 př. n. l. V této době se právě oba manželé, Ptolemaios a Kleopatra přeli o moc. Caesar se postavil na stranu Kleopatry možná i v důsledku jejího osobitého kouzla a po smrti jejího manžela, který utonul v Nilu při bojích s Římany Caesar společně s Kleopatrou dosedl na trůn…
Kleopatra měla s Caesarem syna Kaisarióna . Caesar Kleopatru obdivoval nejen pro její schopnost a ctižádostivost, ale také proto, že byla poslední samostatnou vládkyní Středomoří a poslední dědičkou Alexandra Makedonského, jeho velkého vzoru. Po Caesarově zavraždění roku 44 př. n. l. měla Kleoptra velký vliv na Caesarova nástupce Marka Antonia. Snažila se o územní rozšíření tehdejšího Egypta a o obnovení původní velikost ptolemaiovské říše. Její vliv na Antonia byl tak velký, že Antonius začal rozdělovat východní provincie Říma mezi jejich děti. V roce 31 př. n. l. bylo však její a Antoniovo vojsko poraženo Octavianem v bitvě u Aktia. Královna si uvědomila, že má dvě možnosti. Buďto dobrovolně zemřít, nebo kráčet v Octavianově triumfálním průvodu Římem, jako jeho zajatkyně. Kleoptra se rozhodla pro první možnost. Nechal se uštknout kobrou, což jí podle egyptských tradic mělo zaručit nesmrtelnost a povýšení mezi bohy. Po Kleopatřině sebevraždě už Octavianovi nic nebránilo v tom, aby začlenil Egypt do Římské říše.
Málokdo ví, že Kleopatra si s sebou na každou cestu brala 500 oslic, v jejichž mléce se denně koupala. Byla také autorkou jedné z prvních kosmetických knih. Její recepty na krásu se nám napsané na papyru zachovaly až dodnes.
Rachef
Rachef byl synem Chufua, stavitele Velké pyramidy v Gíze, a královny Henutsen. Měl několik bratrů, nejznámějším z nich byl Radžedef. Rachef měl několik manželek, k nejznámějším patří Chamerernebti I., Hetepheres II. a Meresanch III. Jeho nejznámějším potomkem je Mykerinos, který se později stal faraonem a nechal si postavit nejmenší pyramidu v Gíze.
O Rachefově vládě toho není příliš mnoho známo. Na trůn nastoupil po svém bratrovi Radžedefovi, historikové Manehto a Herodotos jej však považovali za nástupce svého otce Chufua (Cheopse). S největší pravděpodobností vládl podobným způsobem jako jeho otec, tedy jako nikým a ničím neomezený despota. Podobně jako on si i Rachef vysloužil podle egyptských tradic velmi špatnou pověst. I přesto ale vládl velmi dlouho, okolo 60 let, sídlil v Memfidě.
Rachef se do historie zapsal hlavně díky své hrobce, jeho pyramida je totiž druhou největší, která kdy byla v Egyptě postavena.Chufuovou a Mykerinovou. její rozměry jsou úctyhodné, základna měří 215,3x215,3 metru a dosahuje výšky 143,7 metru. V blízkosti pyramidy se nachází slavná Velká sfinga, jíž Rachef propůjčil svou tvář.
Tutanchamon
Narodil se roku 1355 př.n.l. A zemřel roku 1338 př.n.l.
Patřil do o 18. dinastie s největší pravděpodobností byl synem nábožského reformátora Amenhotepa IV. později Achnatona a jedné z jeho vedlejších manželek Kii.
Tutanchamona oženili již v devíti letech s třináctiletou Anchesenamon,dcerou Achnatona a jeho manželky Nefertiiti ,se kterou měl možná dvě děti které však po narození zemřely.Větci to zjistili díky nálezu malích zlatých rakví vedle Tutanchamonova sarkofágu.
Tutanchamon na trůn nastoupil roku 1347,kdy Egyptem zmítal náboženský boj,část Egypťanů v čele s hlavním kněžstvem uctívala Boha Amona,jeho otec,král Achnaton,prosazoval kult jednoho boha Atona. V této době došlo ke změne jména z původního Tutanchatona na Tutanchamona což znamenalo Dokonalý je život Amonův, faraon se tedy vrátil k tradyčnímu mnohobožství. Mladý Tutanchamon nemohl být schopen uřídit stát v této složité situaci. Jeho vláda pravděpodobně skončila počátkem roku 1338 př.n.l., kdy zemřel nejspíše na následky zranění hlavy.Nevilučule se ani vražda podezřelými jsou regenti, generál Hasrmheb a dvorní honostář Aje.
řízením osudu mu právě tato předčasná smrt zajistila součastnou slávu.Jeho hrob v údolí králů v době úmrti ještě nebyl dokončen a proto byl narychlo pochován do malé hrobky, kam bylo poté nashromážděno velké množství vzácných předmětů.Pravdpodobě brzy po pohřbu došlo k dvěma neůspěšných pokusů o vloupání takže byl hrob znovu zapečetěn.Sesuv půdy dokonale zakryl vchod do hrobky aco nedokázal sesuv to dokázaly lidské ruce,které zde vytvořily dopadyště při budování hrobky Ramesse IV..Tím se Tutanchamon stratil na více než 3 200 let světu.
Objevení hrobky
Objevení hrobky krále Tutanchamona na podzim roku 1922 se stalo událostí, která dodnes nepřestává fascinovat. Údolí králů, o kterém egyptolog Theodore M. Davis v roce 1912 vyjádřil obavu, že je již zcela vyčerpáno, vydalo o 10 let později nečekaný poklad. Díky vynikající intuici archeologa Howarda Cartera a štědré finanční podpoře lorda Carnavona se podařil objev nevídaný i v tak archeologicky bohaté lokalitě, jakým Egypt bezesporu je. Sen každého archeologa, zapečetěná hrobka faraona, vládnoucího Egyptu v letech 1336 - 1327 před Kristem, která unikla náporům zlodějů. (V letech po samotném pohřbu sice byla pravděpodobně z malé části vykradena, ale byla znovu strážci zabezpečena a zapečetěna.) Poklad, který hrobka obsahovala, představuje téměř dokonale dochovaný obrovský korpus prvořadého dobového materiálu z konce osmnácté dynastie. Neocenitelný nejen díky své umělecké hodnotě a vzácným materiálům, ale z hlediska egyptologického bádání hlavně na poli technologií a surovin. Díky množství dochovaných předmětů dodnes není jejich velká část systematicky prozkoumána a zveřejněna.
Thutmose III
Thutmose III. se stal jedním z největších vojevůdců celé historie starověkého Egypta, dohromady vyslal 17 vojenských výprav. Nejznámější z nich je hned ta první, při které zničil velkou kanánskou koalici v bitvě u Megidda. Ovládal říši takových rozměrů, že tuto velikost neměla ani za vlády Ramesse II. Své války vedl pouze v létě. Núbii (území na jih od Egypta) si podmanil až po šestý nilský katarakt. Hranice posunul i na území dnešní Libye a dokonce obsadil jižní pobřeží Kypru. Obsazená území připojoval k říši natrvalo. Na jejich územích stavěl pevnosti, kde bývaly stálé vojenské posádky. Na upevnění své moci používal dary i hrozby. Za jeho vlády se z Egypta stala velmi silná, mezinárodně respektovaná velmoc.
Hrobka Thutmose III. se nachází v Údolí králů. V roce 1898 ji objevil francouzský egyptolog V. Loret. Na stěnách hrobky jsou mezi reliéfy vepsány texty z Knihy mrtvých. Našla se i panovníkova mumie, dnes je uložena v muzeu v Káhiře.
Thutmose III: se proslavil nejen svými výboji, ale také velkou stavitelskou činností, zvláště se věnoval chrámu boha Amona v Karnaku. Dodnes tam stojí například mohutný obelisk, část šestého pylonu a sedmý pylon se čtyřmi kolosálními sochami, které znázorňují právě Thutmose III. Trosky chrámů, které založil, se dnes nacházejí v Abydu, Kuftu, Dendeře, Kom Ombu a na spoustě dalších míst. Zajímavostí je, že jeden tento chrám se nachází až pod obratníkem raka. Z doby jeho vlády pochází i několik obelisků, které dnes stojí například v Římě či Londýně. Thutmose III. nám zpodobňuje spousta soch. Nejznámnější znich se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře, je to břidlicová socha znázorňující panovníka v nadživotní velikosti.
Hrobka Thutmose III. se nachází v Údolí králů. V roce 1898 ji objevil francouzský egyptolog V. Loret. Na stěnách hrobky jsou mezi reliéfy vepsány texty z Knihy mrtvých. Našla se i panovníkova mumie, dnes je uložena v muzeu v Káhiře.
Thutmose III: se proslavil nejen svými výboji, ale také velkou stavitelskou činností, zvláště se věnoval chrámu boha Amona v Karnaku. Dodnes tam stojí například mohutný obelisk, část šestého pylonu a sedmý pylon se čtyřmi kolosálními sochami, které znázorňují právě Thutmose III. Trosky chrámů, které založil, se dnes nacházejí v Abydu, Kuftu, Dendeře, Kom Ombu a na spoustě dalších míst. Zajímavostí je, že jeden tento chrám se nachází až pod obratníkem raka. Z doby jeho vlády pochází i několik obelisků, které dnes stojí například v Římě či Londýně. Thutmose III. nám zpodobňuje spousta soch. Nejznámnější znich se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře, je to břidlicová socha znázorňující panovníka v nadživotní velikosti.
Amenhotep I.
Amenhotep I. byl druhým egyptským faraonem 18. dynastie. Vládl přibližně v letech 1525 př. n. l.–1504 př. n. l.
Amenhotep I. byl třetím synem panovníka Ahmose I. a jeho manželky Ahmose-Nefertari. Jeho starší bratři zemřeli velmi mladí, a tak vlastně Amenhotepovi uvolnili cestu na trůn. Vládl ve stínu svého slavného otce Ahmose, který osvobodil Egypt od více než stoleté nadvlády Hyksů. Během své vlády dovršil otcovy reformy, zabezpečil rozvoj hospodářství, obnovu zavlažovacích zařízení. Velkého rozvoje dosáhla výroba a zpracování kovů a výroba nedávno objevené slitiny mědi a cínu, bronzu. Města zničená a vypleněná Hýksy nechával znovu vybudovávat. Jeho manželkou byla Ahhotep II., měli spolu jediného syna Amunemhata, který ale zemřel ve věku pouhých dvou let. Tím pádem neměl Amenhotep I. ani jednoho potomka. Na trůně jej po jeho smrti vystřídal vojenský velitel Thutmose I.
Amenhotep I. byl pochován v blízkosti dnešního Dra Abú el-Naga. Kromě této hrobky si nechal vybudovat ještě jednu v dnešním Údolí králů, zůstala však nedokončená. Jeho původní místo posledního odpočinku je už hodně dlouho vykradené, avšak zachovala se jeho mumie. Zachránili ji kněžští faraoni 21. dynastie, kteří ji nechali přenést do tajného úkrytu v Dér el-Bahrí. Tam ji potom objevili novověcí lupiči, kterým na stopu přišel Francouz Gaston Maspero, ředitel Egyptského muzea, a umístil ji do Egyptského muzea v Káhiře.
Amenhotep I. byl třetím synem panovníka Ahmose I. a jeho manželky Ahmose-Nefertari. Jeho starší bratři zemřeli velmi mladí, a tak vlastně Amenhotepovi uvolnili cestu na trůn. Vládl ve stínu svého slavného otce Ahmose, který osvobodil Egypt od více než stoleté nadvlády Hyksů. Během své vlády dovršil otcovy reformy, zabezpečil rozvoj hospodářství, obnovu zavlažovacích zařízení. Velkého rozvoje dosáhla výroba a zpracování kovů a výroba nedávno objevené slitiny mědi a cínu, bronzu. Města zničená a vypleněná Hýksy nechával znovu vybudovávat. Jeho manželkou byla Ahhotep II., měli spolu jediného syna Amunemhata, který ale zemřel ve věku pouhých dvou let. Tím pádem neměl Amenhotep I. ani jednoho potomka. Na trůně jej po jeho smrti vystřídal vojenský velitel Thutmose I.
Amenhotep I. byl pochován v blízkosti dnešního Dra Abú el-Naga. Kromě této hrobky si nechal vybudovat ještě jednu v dnešním Údolí králů, zůstala však nedokončená. Jeho původní místo posledního odpočinku je už hodně dlouho vykradené, avšak zachovala se jeho mumie. Zachránili ji kněžští faraoni 21. dynastie, kteří ji nechali přenést do tajného úkrytu v Dér el-Bahrí. Tam ji potom objevili novověcí lupiči, kterým na stopu přišel Francouz Gaston Maspero, ředitel Egyptského muzea, a umístil ji do Egyptského muzea v Káhiře.
Meni
Meni (nebo též řecky Menés) byl egyptský mytický Faraon, který žil zhruba kolem roku 3 000 př.n.l. Podle egyptských mýtů byl Egypt
rozdělen na dvě království, Horní a Dolní, a byl to až hornoegyptský král Meni, kdo sjednotil obě země pod jednu vládu.
Poté, co obě království sjednotil, založil na hranici mezi nimi nové město, Mennofer, které se stalo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. Meni byl také jako první panovník sjednocené země zakladatelem první dynastie.
Egyptologové však zatím nenašli žádné důkazy toho, že by kdy žil panovník tohoto jména. O Meneim hovoři jen Nebtyjské symboly na Fivefoldské desce a pak kněz Manehto (3. století př. n. l.), který v ptolemaiovské (tedy časově značně vzdálené) době sepsal dějiny Egypta a jehož rozčlenění panovníků do 30ti dynastií je takřka bezezměn používáno dodnes. Manehto však ve své práci použil pořečtěnou podobu jeho jména.
Nalezené důkazy navíc hovoří, že ve skutečnosti žádné Dolní Království neexistovalo, že existovalo jenom Horní. V předdynastyckém období šel vývoj jak v horní tak i dolní části země rozdílným tempem a skutečné a jednotné státní zřízení bylo zatím prokázáno jen v Horním Egyptě. Dolní Egypt měl buď mnohem méně centralizovanou podobu vlády, nebo byl dokonce jen uskupením několika menších celků, které spolu koexistovaly na dolnoegyptském území.
O postavě sjednotitele je to poněkud jednodušší. Podle nálezu takzvane narmerovy palety to byl panovník Narmer z takzvané nulté dynastie (panovníci vládnoucí před sjednocenm zěmě), který si z Horního Egypta vojensky podmanil Dolní Egypt. Na oné paletě je Narmer na jedné straně vyobrazen s hornoegyptskou korunou a na její druhé straně zase s dolnoegyptskou korunou. Paletu navíc dále zdobí vojenské výjevy a zobrazení zajatců. Obojí napovídá že Narmer dobyl a ke svému území vojensky připojil Dolní Egypt.
Z tohoto nálezu by se dalo soudit, že Narmer je naším mytickým panovníkem. Mohlo to být také i jeho druhé jméno, které se zachovalo jen v ústní podobě a zaznamenané až později do královských seznamů a které kněz Manehto zapsal v ptolemaiovské době do své práce.
Narmerovým nástupcem (a snad i synem) byl Hor-Aha, který je prvním panovníkem první dynastie a kterému je egyptology připisováno založení města Mennofer. Z tohoto hlediska by se dalo říci, že sice jeho předchůdce dobyl dolní část země, ale až Aha vytvořil z dobytého a sjednoceného území skutečný stát. Takže by to mohl být Hor-Aha, kdo je oním bájným Menim, který byl podle egyťanů tím panovníkem, který Mennofer založil.
Poslední teorií ohledně skutečné totožnosti Meniho, je možnost, že Meni je mytickým splynutím obou výše zmíněných panovníků, z nichž jeden připojil k Hornímu království to Dolní vojensky a druhý administrativně.
Poté, co obě království sjednotil, založil na hranici mezi nimi nové město, Mennofer, které se stalo prvním hlavním městem sjednoceného Egypta. Meni byl také jako první panovník sjednocené země zakladatelem první dynastie.
Egyptologové však zatím nenašli žádné důkazy toho, že by kdy žil panovník tohoto jména. O Meneim hovoři jen Nebtyjské symboly na Fivefoldské desce a pak kněz Manehto (3. století př. n. l.), který v ptolemaiovské (tedy časově značně vzdálené) době sepsal dějiny Egypta a jehož rozčlenění panovníků do 30ti dynastií je takřka bezezměn používáno dodnes. Manehto však ve své práci použil pořečtěnou podobu jeho jména.
Nalezené důkazy navíc hovoří, že ve skutečnosti žádné Dolní Království neexistovalo, že existovalo jenom Horní. V předdynastyckém období šel vývoj jak v horní tak i dolní části země rozdílným tempem a skutečné a jednotné státní zřízení bylo zatím prokázáno jen v Horním Egyptě. Dolní Egypt měl buď mnohem méně centralizovanou podobu vlády, nebo byl dokonce jen uskupením několika menších celků, které spolu koexistovaly na dolnoegyptském území.
O postavě sjednotitele je to poněkud jednodušší. Podle nálezu takzvane narmerovy palety to byl panovník Narmer z takzvané nulté dynastie (panovníci vládnoucí před sjednocenm zěmě), který si z Horního Egypta vojensky podmanil Dolní Egypt. Na oné paletě je Narmer na jedné straně vyobrazen s hornoegyptskou korunou a na její druhé straně zase s dolnoegyptskou korunou. Paletu navíc dále zdobí vojenské výjevy a zobrazení zajatců. Obojí napovídá že Narmer dobyl a ke svému území vojensky připojil Dolní Egypt.
Z tohoto nálezu by se dalo soudit, že Narmer je naším mytickým panovníkem. Mohlo to být také i jeho druhé jméno, které se zachovalo jen v ústní podobě a zaznamenané až později do královských seznamů a které kněz Manehto zapsal v ptolemaiovské době do své práce.
Narmerovým nástupcem (a snad i synem) byl Hor-Aha, který je prvním panovníkem první dynastie a kterému je egyptology připisováno založení města Mennofer. Z tohoto hlediska by se dalo říci, že sice jeho předchůdce dobyl dolní část země, ale až Aha vytvořil z dobytého a sjednoceného území skutečný stát. Takže by to mohl být Hor-Aha, kdo je oním bájným Menim, který byl podle egyťanů tím panovníkem, který Mennofer založil.
Poslední teorií ohledně skutečné totožnosti Meniho, je možnost, že Meni je mytickým splynutím obou výše zmíněných panovníků, z nichž jeden připojil k Hornímu království to Dolní vojensky a druhý administrativně.
Teti
Teti byl prvním egyptským faraónem 6. dynastie. Vládl asi v letech 2347/2297 -2337/2287 př.n.l. byl nástupcem posledního krále 5. dynastie, Venisovi.
O Tetiho vládě mnoho nevíme, ani to, jak dlouho trvala. S největší pravděpodobností to bylo 30 let.
V období Tetiho vlády panovali v jeho zemi nejspíš špatné poměry.
Teti byl zavražděn uzurpátorem Veserkarem, který poté nastoupil na trůn, ale jeho vláda trvala jen krátce.
Teti si nechal Sakkáře postavit hrobku několik metrů od slavné stupňovité pyramidy krále Džosera.
Tetiho pyramida měřila pouze 52 metrů. Její základna měla rozměry 78,8 x 78,8m. dnes z ní zbyla pouze hromada kamení. Pyramida byla postavena z kvádrů, které nebyly řádně opracovány. Ani vnitřek pyramidy se nedochovat, byla vykradena lupiči a poznamenána časem. Velmi cennou věcí, která se Tetim dochovala je jeho sarkofág.
Smenchkare
Smenchkare byl egyptský panovník v letech 1337-1333. Byl snad synem Achnatona (1351–1334) nebo jeho bratrem (v tom případě nevlastním) či snad samotnou královnou Nefertiti (Kráska přichází), což je pravděpodné, alespoň podle nejnovějších výzkumů? Smenchkare se celým jménem jmenoval Nefernefruaton Smenchkare, stejně jako Achnatonova hlavní královská manželka Nefertiti. Je to náhoda, nebo ne? Je tedy jasné, že král(ovna) Smenchkare je velikou záhadou.
Pozn. data, která jsou zde uvedena vychází pouze ze zdroje této encyklopedie Wikipedia, aby zde nebyly rozdíly v datech. Ale data jsou v různých pramenech rozličná. Všechna data, pokud není uvedeno jinak, jsou před Kristem (resp. před naším letopočtem).
Nepokoje v Egyptě sílily, vládnoucí faraón Achnaton už neměl žádnou moc nad státem, natož aby se staral o zahraniční politiku. O území, která dobyli předchozí váleční faraóni, zejména Thutmose I. (1504–1492) a Thutmose III. (1479–1425), už Egypt za vlády Achnatona přišel. Místo Achnatona v podstatě už vládli Amonovi kněží, které král Achnaton nechal pronásledovat, aby mohl plně provést svojí náboženskou reformu. Asi poslední tři roky Achnatonovy vlády byl jeho spoluvládcem jistý Smenchkare, o jehož původu dnes neznáme nic přesného (viz úvod). Budeme-li se přiklánět k dnešnímu názoru, Smenchkare bylo tedy trůnní jméno královny Nefertiti, Velké královské manželky faraóna Achnatona. Některé věci tomu i nasvědčují. Je ale také možné, že Nefertiti vládla společně s Achnatonem pod svým jménem, tedy Nefertiti, ale po Achnatonově smrti přijala jméno Smenchkare. Již jsem se také zmínil o stejném jméně Nefertiti a Smenchkarea. Proti tomuto názoru je ale jedna věc, sňatek Smenchkarea s Achnatonovou dcerou Meritaton. Tento sňatek je ale uveden pouze v některých pramenech, takže s určitostí nemůžeme tvrdit, alespoň v tomto ohledu, vůbec nic. Můžeme pouze spekulovat. Naopak pro názor, že Nefertiti byla Smenchkare hovoří fakt, že Smenchkare byl zobrazován s ženskými atributy. Co se týče vlády Smenchkarea/Nefertiti je o ní minimum zpráv, jako ostatně o všem v Egyptě v této době, kdy se země utápěla ve zmatku. Po smrti krále Achnatona (asi v roce 1334) vládl Smenchkare ještě necelý rok, pak nastoupil známý faraón "dítě" Tutanchamon (v dětství Tutanchaton) vládnoucí mezi roky 1333–1323, jehož jméno je také trochu záhadné, protože se dodnes neví, co přesně znamená. Vláda krále Smenchkarea tedy nebyla nijak významná, ale už se asi znovu začal obnovovat kult boha Amona a Aton už navždy zmizel v propadlu dějin.
Pozn. data, která jsou zde uvedena vychází pouze ze zdroje této encyklopedie Wikipedia, aby zde nebyly rozdíly v datech. Ale data jsou v různých pramenech rozličná. Všechna data, pokud není uvedeno jinak, jsou před Kristem (resp. před naším letopočtem).
Nepokoje v Egyptě sílily, vládnoucí faraón Achnaton už neměl žádnou moc nad státem, natož aby se staral o zahraniční politiku. O území, která dobyli předchozí váleční faraóni, zejména Thutmose I. (1504–1492) a Thutmose III. (1479–1425), už Egypt za vlády Achnatona přišel. Místo Achnatona v podstatě už vládli Amonovi kněží, které král Achnaton nechal pronásledovat, aby mohl plně provést svojí náboženskou reformu. Asi poslední tři roky Achnatonovy vlády byl jeho spoluvládcem jistý Smenchkare, o jehož původu dnes neznáme nic přesného (viz úvod). Budeme-li se přiklánět k dnešnímu názoru, Smenchkare bylo tedy trůnní jméno královny Nefertiti, Velké královské manželky faraóna Achnatona. Některé věci tomu i nasvědčují. Je ale také možné, že Nefertiti vládla společně s Achnatonem pod svým jménem, tedy Nefertiti, ale po Achnatonově smrti přijala jméno Smenchkare. Již jsem se také zmínil o stejném jméně Nefertiti a Smenchkarea. Proti tomuto názoru je ale jedna věc, sňatek Smenchkarea s Achnatonovou dcerou Meritaton. Tento sňatek je ale uveden pouze v některých pramenech, takže s určitostí nemůžeme tvrdit, alespoň v tomto ohledu, vůbec nic. Můžeme pouze spekulovat. Naopak pro názor, že Nefertiti byla Smenchkare hovoří fakt, že Smenchkare byl zobrazován s ženskými atributy. Co se týče vlády Smenchkarea/Nefertiti je o ní minimum zpráv, jako ostatně o všem v Egyptě v této době, kdy se země utápěla ve zmatku. Po smrti krále Achnatona (asi v roce 1334) vládl Smenchkare ještě necelý rok, pak nastoupil známý faraón "dítě" Tutanchamon (v dětství Tutanchaton) vládnoucí mezi roky 1333–1323, jehož jméno je také trochu záhadné, protože se dodnes neví, co přesně znamená. Vláda krále Smenchkarea tedy nebyla nijak významná, ale už se asi znovu začal obnovovat kult boha Amona a Aton už navždy zmizel v propadlu dějin.
SešokI
Šešonk I. byl prvním egyptským faraonem 22. dynastie, která se někdy nazývá libyjská. Vládl přibližně v letech 946/945–925/924 př. n. l.
Šešonk I. vedl velmi agresivní politiku namířenou hlavně na oblasti Blízkého východu sousedící s Egyptem . Potvrzuje to objevený podstavec sochy nesoucí panovníkovo jméno z libanonského města Byblos, část monumentální stély z Megidda a seznam měst z oblasti zahrnující Sýrii, Fénícii a Izrael, který byl nalezen na reliéfu v Karnaku. Dochované záznamy nám vyprávějí o rychlosti a síle egyptských jednotek. s jakou se pohybovaly dávným Izraelem a jak ohrožovaly Jeruzalém. Je dokonce možné, že jej dobyly. V bibli je totiž zmínka o egyptském králi Šišakovi, který v pátém roce vlády krále Rechoboáma vytáhl proti Jeruzalému. Šešonk I. někdy bývá s tímto biblickým Šišakem ztotožňován.
Šešonkovými předky byli pravděpodobně Libyjci, kteří se usadili v Egyptě během pozdního období Nové říše, místem jejich pobnytu je pravděpodobně Herakleopolis Magna. Samotný faraon však nejspíš pocházel z Bubastis. Na trůně vystřídal v roce 926 př. n. l./ 945 př. n. l. faraona Pasbachaenniuta II.. Celistvost říše si pojistil ještě před svou smrtí. Svým nástupcem jmenoval svého syna Osorkona I. Druhý syn Šešonkův se jmenoval Iuput, otec jej učinil nejvyšším knězem boha Amona v Thébách, guvernérem Horního Egypta a velitelem armády. Naprázdno nevyšel ani faraonův třetí syn, Nimlot, získal významná místa v armádě.