Bohové
Onhuret
Bůh lovu a války. ,,Pán bitvy", bůh hornoegyptského města Cinevu (řec. This) v blízkosti Girgy a Ebózevu, kde měl i svůj nějvětší chrám. Později se centrem kultu stal dolnogyptský Cebnut (dnešní Semenúd), uctíván (spolu s jinými božstvy) i na dalšíh místech. Za manželku měl bohyni v podobě lvice Mehetu. Nejčastěji byl zobrazován v lidské podoběm jako postava s vousem a s korunou se čtyřmi dlouhými péry na hlavě, někdy s oštěpem nebo provazem v ruce. Občas ho doprovází bohyně Mehet. Jako lovec a válečník zajal a pobil četné nepřátele boha slunce Rea, v konfliktu mezi Horem a Sutechem stál na straně Hora. V pozdější době splynul s řeckým bohem války Areem pod jménem Onúris.
Pachet
Bohynělovu. Uctívána místně jako vládkyně východních pouštních oblastí. Jejím nejvýznamějším svatostánkem je jeskyní chrám Speos Artemísion, založený královnou Hatšepsovet z 18. dynastie, který se nalézá u Bení Hasanu v Horním Egyptě. Byla zobrazována jako lvice s Reovým slunečním kotoučem nebo jako žena s hlavou lvice. Řekové ji ztotožňovali s bohyní Artemidou.
Ptah
Ptah byl ochráncem dolnoegyptského města Mennoferu (řec. Memfidy), prvního hlavního města sjednoceného Egypta. S nejvyšším onským (héliopolským) bohem Atumem soupeřil jako jeho hlavní rival o titul nejvyššího egyptského tvořivého boha. Za manželku měl lví bohyni války Sachmetu, s níž zplodil syna Nefertuma, boha vůně a světla, uctívaného v podobě lotosu. Umělci ho zobrazovali výhradně v lidské podobě jako holohlavého muže s božským plnovousem, v přiléhavém rouchu a čapce, která mu kryla celou hlavu kromě obličeje a uší. V ruce držel vladařskou berlu vas se symbolem života anch. Někdy jej symbolizuje jeho posvátné zvíře býk. Podle genealogie vypracované mennoferským kněžstvem zastínil Ptah boha Atuma jako ,,otec všech bohů". Stvořil nejen Atuma, ale také všechny bohy onského Devatera a chunevského Osmera tak, že si vymyslel a pak nahlas vyslovil jejich jména. Vše živé stvořil prostřednictvím ,,svého srdce" (mysl) a ,,jazyka" (řeč). Podle této kosmogonie představoval bůh prvodstva Nun, z něhož vznikl celý svět, amorfní prvotní bytost, ze které vystoupil Ptah, jenž stvořil sám sebe, jako bisexuální tvor, jehož ženským aspektem byla bohyně Ptah-Naunet a mužským aspektem Ptah-Nun. Tak se vlastně Ptah ztotožnil s ostatními bohy. Příležitostně byl uváděn pod jménem Chery-bakef, tedy ,,ten, který sídlí pod stromem", což naznačovalo jeho spojení se starším mennoferským bohem, jehož symbolem byl strom moringa. Ptah byl uctíván nejen jako stvoritel, ale také jako patron řemeslníků vyrábějících různé předměty, např. šperky. Údajně stvořil lidi tím, že podobně jako umělec zpracovával a hnětl zkladní materiály a dával jim určitý tvar. V helénistickém období splynul s řeckým bohem Héfaistem. Centrem jeho kultu, který dosáhl vrcholu zřejmě v období Nové říše, byl jeho chrám v Mennoferu, kde byl později korunován např. Alexandr Veliký nebo Kleopatra.
Re
Bůh stvořitel, bůh slunce a slunce samo, pán nebe a vládce světa. Jeden z nejstarších a nejvyšších egyptských bohů a zároveň jedno z mnoha egyptských slunečních a tvořivých božstev. Vznik a vývoj jeho postavy a kultu byl velmi složitý, v některých rysech zdůrazňoval předdynastickou minulost Egypt, známou jen velice útržkovitě. Zprávy o jeho narození se značně liší. Podle některých mýtů stvořil sám sebe z hory, která se vynořila z praoceánu, podle jiných vyrostl jako dítě z lotosového květu. Za jeho rodiče byli nejčastěji považováni bůh země Geb a bohyně nebe Nut. Re byl obvykle zobrazován jako muž se sokolí hlavou a slunečním diskem lemovaným posvátnou kobrou zv. uraeus na hlavě. Složitým způsobem byl spojen s bohem podsvětí Usirem a uctíván jako bůh podsvětí: na některých nápisech uváděn jako ,,Re v Usirovi" a ,,Usire v Reovi". Podle této představy v sobě vlastně spojoval dvě postavy, neboť ráno vycházel jako slunce na východě a stoupal po obloze a na sklonku dne se proměnil v Usira, pána západu. V tomto případě byl zachycen jako lidská postava s hlavou berana v doprovodu hadí bohyně Vedžo plující na bárce. Často ho všakpředstavoval pouze symbol ,,Reovo oko", tedy kroužek s tečkou uvnitř, který byl též hieroglyfickým znakem jeho jména. Vedle Usireva byl spojován ještě s řadou dalších božstev, zejména slunečních, která si však zachovávala vlastní identitu.
Renenut
Bohyně plodnosti uctívaná v hadí podobě. Ochránkyně faraona, kterého strřežila jako kobra. Podle některých pramenů byla vzývána zejména v oáze Fajjún, jedné z nejúrodnějších oblastí údolí řeky Nilu, její kult však byl rozšířen po celém Egyptě. Byla zobrazována buď v čistě lidské podobě nebo s hlavou kobry, v tomto případě byla úzce spojována s bohyní Vedžo, symbolizovanou posvátnou kobrou uraeus. Svým pohledem dokázala přemoci všechny nepřátele. Ve funkci bohyně plodnosti krmila egyptské vládce když byli dětmi, zabezpečovala bohatou úrodu a hojnost potravy. Tím se přibližovala bohu zrna Neperovi a také Usirovi. Byla uctívána též jako ochranná bohyně mrtvích, neboť měla magickou moc sídlící v pohřebních rouchách a bavlněných obinadel, v nihž spočívala těla zesnulých. V Edfú jí dokonce předzdívali jako ,,Paní roucha". Řekové ji převzali jako Ermúthis a ztotožnili ji s Isis.
Sachmet
Bohyně války. Byla významným božstvem Mennoferu, prvního hlavího města sjednocenného Egypta. Od období Nové říše byla uváděna jako manželka boha Ptaha a matka boha vůně a světla Nefertuma. Ikonograficky byla Sachmet obvykle vyobrazována v podobě ženy se lví hlavou se slunečním diskem a korunou ze vztyčených kobříh hlav, někdy měla na každém prsu rozetový vzor. V ruce držela symbol života anch nebo stvol papyru. V hornoegyxptském Vestu (thébách) byla spojována s manželkou boha slunce Amona, bohyní Mutou. V areálu jejího chrámu v Karnaku bylo nalezeno velké množství Sachmetiných soch z černé žuly. Sachmet ovládala četná kouzla. Doprovázela faraona do války v podobě kobry na jeho čelence a dokázala svým ohnivým dechem spálit v bitvě všechny nepřátele. V podobě Hathor se pokusila vyhubit lidstvo, někdy byla spojována s pomstychtivým ,,okem boha Rea". Ve své laskavější podobě byla uctívána jako bohyně lékařství, uměla léčit, ale součastně mohla na lidi kdykoliv seslat jakoukoliv nemoc včetně moru.
Satet
Nižší bohyně. Ochránkyně jižní (núbijské) hranice Horního Egypta, bohyně nilských kataraktů. Manželka boha plodnosti Chnuma a matka bohyně Anukety, s nimiž tvořila božskou trojici. Uctívána jako dárkyně čisté a chladné vody, předzdívaná ,,Paní Jabu" (tj. ostrova Elfantíny u dnešního Asuánu). Byla zobrazována v lidské podobě s kónickou bílou korunou Horního Egypta, zdobenou dlouhými péry a antilopími rohy. Je zmiňována v Textech pyramid, vlastní svatini měla údajně na Elefantíně.
Selket
Ochranná bohyně. Známá již od poloviny 3. tisíciletí př.n.l. z dob Staré říše. Uctívána v podobě škorpiona, v této podobě střežila také trůn egyptských králů. Uváděna jako dcera boha Rea, kterému svými kouzly a jedem pomáhala proti nepřátelům. Třebaže její moc neodvrátila účinky jedu škorpiona, chránila před uštkutím nebo kousnutím ostatních jedovatých zvířat. Byla zobrazována buď jako škorpion, nebo v lidské podobě jako mladá žena s ozdobou ve tvaru škorpiona se zvednutým žihadlem na hlavě (jedna z podobných sošek byla nalezena v hrobce krále Tutanchamona). V roli ochránkyně zemřelých střežila zejména nádoby s játry zesnulého, tzv. konopské vázy. Jako mocná kouzelnice později téměř splynula s bohyní Esetou.
Serapis
Bůh. Známý z dob ptolemaiovské říše, jeho kult se však rozšířil za hranice Egypta a předzdíval až do 2. nebo 3. stol. n.l., někde i déle V egyptském náboženství v sobě spojoval rysy boha podsvětí Usira a boha plodnosti uctívaného v podobě býka Hapiho, symbolizujícího přítomnost ,,Stvořitele světa" Ptaha. Byl uctíván jako ztělesnění plodivé síly půdy a posmrtného života posvátného býka. V řecké mytologii převzal rysy Dia, Hélia, Asklépia a Dionýsa. Byl uctíván jako nejvyšší bůh ptolemaiovské říše a jako ochránce města Alexandrie. Přejali ho Řekové a Římané, takže jeho svatině nacházíme téměř na celém území římské říše, např. až v Anglii v Yorku, kam jeho kult přinesli vojáci římských legií. Jeho sochy byly objeveny také v Londýně a ve Španělské Méridě. Zobrazován byl v lidské podobě jako muž s bohytými kadeřemi a plnovousem a s korunou ve tvaru míry na obilí (kalathos) na hlavě.
Sešet
Bohyně knihoven, psaní a počítání. Známá z období Staré říše aso od pol. 3. tisíciletí př.n.l. a uctívaná až do konce starého Egypta. Zmiňována byla již v Textech pyramid, často uváděna společně s písařem bohů Thovtem. Egypťané ji zobrazovali v lidské podobě jako mladou ženu v levhartí kůži se sedmicípou hvězdou nebo rozetou na hlavě. Jako písařka evidovala poplatky, počty zajatců, ukořistěných předmětů a zvířat, vedla anály o panování králů a účastnila se obřadů, při nihž faraon zarazil do země kůly ohraničující půdorys budoucího chrámu nebo svatyně předtím, než se začaly vyměřovat základy. V hornoegyptském Karnaku a Dendře zaznamenávala na vyřezaném palmovém kmeni královská výročí.
Nut
-ztělesňuje nebeskou klenbu. Nohy na východě,
ruce na západě, hvězdy po jejím těle Nut je
matka boha Re, kterého každý den přivádí na svět.
Eset
-manželka boha Usira, matka boha Hora,
na hlavě má svůj hieroglifický znak ( trůn ).
Nebhet
-Usirova sestra a manželka boha Sutecha.
Maat
- bohyně spravedlnosti. Simbolizuje božský pořádek.
Hor
-bůh-sokol, syn boha Usira.
Usire
- v oblečení můmie: bůh úrodnosti a podsvetí.
Chnum
-bůh s beraní hlavou. Je bohem nilských
záplav.
Anup
-bůh kultury mrtvích s hlavou šakala.
Thovt
-písař bohů s hlavou ptáka ibisa.
Hathor
-v podobě krávy, nesoucí mezi rohy sluneční
kotouč. Jedobyný živích i mrtvích.
Sutech
- bůh pouště, protivník Usira.
Amon
-z vesetu-bůh, kterého uctívají v celém Egyptě
Bes
-ochranný duch. Je to deformovaný, vousatý
trpaslík.
Tveret
-bohyně-hrošice, uznávaná ochránkyně.
Bastet
-bohyně-kočka. někdy jí dávájí do souvislosti
s blahodárným působením slunečný síly.